ŠAMPAŇSKÉ

Charakteristika

Víno s obsahem oxidu uhličitého vyráběno tradiční metodou stanovenou zákonem o champagne a na území Champagne ve Francii. Výroba champagne může probíhat pouze z povolených odrůd – Pinot Noir, Chardonnay a Meunier.

Historie

V 17. století se výrobou šumivého vína ve Francii zabývali benediktínští mniši v klášteře. Důležitou osobou pro historii champagne je Pierre Perignon, který začal používat skleněné lahve a korkové zátky. V roce 1729 byl založen první tzv. Maison de Champagne a to Nicolasem Ruinartem. Tato značka vyrobila i první rosé a to v roce 1926.

Důležitou postavou v historii champagne je Madame Clicqout Ponsardin, která jako velmi mladá ovdověla a získala před své jméno označení veuve (česky vdova). Madame Clicquout se věnovala výrobě champagne a v roce 1810 zavedla pojem ročníkové champagne a později v roce 1816 i metodu odkalování (setřásací stoly). Vína vyvážela i po Evropě, především do oblastí Ruska na carský dvůr.
Největší expanzi champagne můžeme připsat Napoleonovi Bonapartemu, který měl blízkého přítele Jeana – Rémyho Moëta, který byl v tehdejší době starosou města Épernay a dodával na Napoleonův dvůr ta nelepší champagne. Prostřednictvím Napoleonských válek se champagne dostávala do celé Evropy.

Geografie

Šampaňské vlastní známku AOC, ale toto označení se prakticky nikdy na etiketách láhví šampaňského neuvádí. (AOC – Appelation d’origine Controlée – národní režim, který je zárukou označení původu s kontrolou kvality)Celkem osázených 34 000 hektarů. Produkce 358 milionů lahví 0,7 l.
Z 250 milionů prodaných litrů připadá 60 % na Francii, 25 % na ostatní země Evropské unie, 15 % na země mimo Evropskou unii.

Cena za kilo hroznů tak dosahuje průměrně 5 až 7 eur. Vinařských oblastí oprávněných vyrábět šampaňské je několik:

  • Montagne de Reims – Remešský horský masiv
  • Valley de Marne – V údolí řeky Marny
  • Côte des Blancs
  • Côte de Sézanne
  • Côte des Bar

Výroba

Velkou zvláštností šampaňského je, že se valnou většinou zpracovává z modrých hroznů. Šampaňské víno se vyrábí dvojí fermentací moštu, nejprve v kádích a pak v lahvích. Na závěr pak přijde pravidelné setřásání kalů.První fermentace je stejná jako u všech ostatních vín: Jedná se o alkoholickou fermentaci. Probíhá v kádích, vzácněji v dubových sudech.Rok po sklizni se vína míchají na základě odrůd z různých půd a ročníků podle kritérií, která každý výrobce šampaňského tají. Víno však může pocházet i z jedné odrůdy nebo jediného roku a nebo jediné vinice.
Toto víno se následně ukládá do lahví s tirážním likérem, který se skládá z kvasinek a cukru a umožňuje tvorbu bublinek. Tvorba bublinek představuje ve skutečnosti druhou fermentaci a je vlastně kvašením.
Druhou fermentací se v každé láhvi vytváří sedlina, která se před expedicí odstraňuje. Láhve se proto před vyndáním ze sklepa na několik týdnů ukládají hrdlem dolů do speciálních regálů s kónickými otvory (pupitres) a každý den se přetřásají, obracejí o čtvrtinu otáčky a postupně zvedají do kolmější polohy, aby se sedlina odlepila a klesla směrem k hrdlu.
Následuje etapa odkalení (dégorgement), která umožňuje vyloučení vytvořené sedliny pod tlakem. Aby se operace zjednodušila, hrdla láhví se zmrazí v solném roztoku a usazenina, která je přímo pod kloboučkem láhve, se „odstřelí“.

Ztracený objem se v šampaňském nahradí expedičním likérem, který tvoří směs starého vína a cukru. Tato operace se nazývá dosage – dávkování, protože mimo jiné umožňuje určit, podle množství cukru přítomného v expedičním likéru, stupeň sladkosti šampaňského.

Brut Nature                        méně než 3g bez dosage
Extra Brut                            0-8g
Brut                                       6-12g
Extra Dry                              12-17g
Sec                                         17-32g
Demi – Sec                          33-50g
Doux                                     více než 50g

Poslední etapa spočívá v zátkování korkovou zátkou ve tvaru hříbku a jejím přidržení kovovými drátky, kterým se říká agrafa. Láhve se následně ukládají do sklepa a čekají na svůj prodej.

Druhy

Sběr se provádí výhradně ručně, aby se hroznové bobule před lisováním nepoškodily. Šampaňské totiž z velké části pochází z odrůd Pinot, hroznů, jejichž šťáva není zbarvená, ale jejichž slupka je modrá. Je proto nutné dbát, aby se šťáva před lisováním od slupky „neušpinila“.

Jednotlivé odrůdy, vinice a ročníky se míchají, aby se v průběhu let zajistila konstantní jakost a chuť, která je vlastní každému šampaňskému „domu“.

Ročník se uvádí pouze tehdy, pokud se míchají vína stejného roku. To se dělá ve výjimečném roce. Tak vznikají šampaňská vína ročníková. Zde uvádíme nedávné ročníky, které jsou nyní v prodeji běžně k dispozici: 1990, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000.

17 obcí je řazeno do Grand Cru (nejlepších vinic). 44 do Premier Cru (prvotřídních vinic). Hrozny, které pocházejí z pozemků Grand Cru a Premier Cru, se považují za nejlepší.

Růžové šampaňské lze získat mícháním červeného a bílého šampaňského vína nebo ponecháním slupky z modrých hroznů, která šťávu po lisování zbarví.

Blanc de Blancs Bílé z bílých hroznů se vyrábí na základě jediné odrůdy – Chardonnay, která dává nápoji svěží a jemnou chuť.

Blanc de Noirs Bílé z tmavých hroznů se vyrábí z odrůd Pinot Noir a Pinos Meunier. Šampaňské bude charakteristické doplňující silou a ovocnou příchutí.

Cuveé je směs všech povolených odrůd.

Objemy lahví

Čtvrtinka                              0,187/0,2l
Polovina                               0,375l
Standardní lahev              0,75l
Magnum                              1,5l
Jeroboam                            3l
Methuselah                        6l
Salmanazar                         9l
Balthazar                             12l
Nebuchadnezzar              15l
Melchizedek                      40l

Za nejlepší velikost lahve pro zrání je považována velikost Magnum.

Lahve s větším objemem jsou pojmenované podle biblických postav.

Servis

Šampaňské víno by se mělo podávat v chladící nádobě na víno s ledem a vodou. Otevírat by se mělo vždy před zákazníkem a to do skleniček typu flétna či miska. Naléváme do 2/3 skleničky a lahev poté dáváme zpět do chladící nádoby na víno. Toto šumivé víno by se mělo dolévat, tedy aby neztratilo perlení. V žádném případě by se šampaňské nemělo chladit v mrazáku.
Doporučená teplota pro servis pro neročníková vína 8-10°C a pro ročníková 12-14°C.

Portfolio Jan Becher Pernod Ricard

G.H.Mumm Cordon Rouge

Šampaňské Mumm Cordon Rouge má jiskrnou slámově žlutou barvu s jemným perlením.

G.H.Mumm Le Rosé

Elegantní růžové šampaňské Mumm Le Rosé bylo poprvé představeno v roce 1958 na festivalu v Cannes.

G.H.Mumm Cuvée R.Lalou

Toto šampaňské s exotickou vůní vanilky a pralinek je poctou sklepmistrovi R. Lalouovi.

G.H.Mumm Demi-Sec

Vyšší dávka 40 gramů cukru na litr odhaluje plnou chuť zralého ovoce.

G.H.Mumm Réservée Blanc de Blancs

Šampaňské G.H. Mumm Réservée Blanc de Blancs je vyráběno v limitovaném množství a je charakteristické svými láhvemi s úzkým hrdlem, v nichž víno zraje pomaleji, a také typickou etiketou s ohnutým růžkem.

G.H.Mumm Réservée Cuvée 4.5

Zraje po dobu čtyř let, je oslavou rozmanitosti a prestiže pěti vesnic v kraji Champagne, hodnocených jako Grand Cru.

Perrier-Jouët Grand Brut

Jemně nazelenalé šampaňské Perrier-Jouët Grand Brut má intenzivní smetanovou vůni s náznakem pražené veky.

Perrier-Jouët Blason Rosé

Ušlechtilé růžové víno Perrier-Jouët Blason Rosé s lehkým nádechem pomeranče vyniká zralým buketem.

Perrier-Jouët Belle Epoque

Elegantní ročníkové víno Perrier-Jouët Belle Epoque má zlatavou barvu a pravidelné perlení.

Perrier-Jouët Belle Epoque Blanc de Blancs

Zrání vína ve sklepě po dobu osmi let a lehká dávka cukru 8 g/l pomáhají vytvořit lákavé a svůdné víno s nádhernou vyvážeností velkorysosti a elegance.

Obsah publikovaný na této stránce je určen pouze osobám starším 18 let.

V naší společnosti dbáme na zodpovědný přístup ke konzumaci alkoholu - více na www.pijsrozumem.cz, a proto uživateli našich stránek mohou být pouze osoby starší 18 let.

Prosíme uveďte Vaš VĚK, děkujeme.